Totální kolaps organismu

8. listopadu 2013 v 18:51 | Luca |  Deníček
Chtěla jsem přidat nějaký supr články, ale jsem totálně na odpis. Bolí mě zuby, uši a hlava, svaly a mám horečku a třesu se a nevím co na mém těle mě NEBOLÍ. Vytrhnutou osmičku, možnej zánět středního ucha a totální únava. Mám totiž problém s kterým jsem se Vám nesvěřila... od tý doby co se snažím víceméně žít zdravě teda od září a víc sportuju... takřka nespím. Denně spím tak čtyři hodiny, když se povede, zdůrazňuju když se povede.... Ale měla jsem každej den energii a teď kolaps...

Svůj životní styl předtím jsem Vám nastínila v jídelníčku ze střední... jo a kromě toho, jak jsem jedla a neměla jsem skoro pohyb, jsem taky spala jak miminko. Právě že opačnej extrém. Schopna spát i šestnáct hodin denně, když byla příležitost.

Nevím co je horší, jestli těch šestnáct nebo ty čtyři...

Prostě mám totální kolaps, jsem tak slabá, že nezvednu ani lžičku od čaje.

Všechno mě na celým těle bolí a cítím se příšerně. Nejhorší je že neusnu, podaří se mi usnout a za dvě hodiny se budím. Snažím se ležet v lůžku a jenom pít horký čaje s medem a ty na lékařskej předpis a ohřívat si ucho a ledovat si zuby a mám na sobě dvojí mikinu a dvojí peřinu...v hlavě mi právě někdo buší zbíječkou. Do toho absolutní hádky s mojí rodinou. S matkou nemluvím, to nebudu ani tady řešit proč. To co mi udělala je neodpustitelné. Takhle se matky nechovají. V životě jsem netušila, že něco takového MŮŽU vůbec od matky slyšet. Že kterákoliv máma na světě tohle vůbec MŮŽE dítěti říct. Babička je prostě šílenec, ona je ta babka, která když nemá vykrmenou vnučku nad sedmdesát kilo tak řve o anorexii a blá blá blá. ZA CO SI TOHLE SAKRA ZASLOUŽÍM?! POCHOPILA BYCH TOHLE, KDYBYCH FAKT TA ANOREKTIČKA BYLA, PŘESTALA JÍST, HUNTOVALA SVÉ TĚLO PŘEŽÍRÁNÍM A HLADOVĚNÍM! Ale já se snažím jíst takřka ukázkově, sakra!

Snažím se, fakt se snažím a snažím se jíst zdravě a jít příkladem a zlepšit svoje tělo a moje výsledky jsou takovýhle kolaps, totální nedostatek spánku a věčně nafouknuté břicho. Furt si říkám, že si tělo zvyká, ale sakra už by si mohlo zvyknout. Já vím, že to je šok. Ale tohle je UTRPENÍ. Nepočítala jsem, že budu válčit i se svým tělem, myslela jsem že to bude o mé vůli a tělo se mi odmění. Jasně, váhou. Ale taky svým stavem... Je mi tak hrozně, že si přeju aby mi někdo dal narkózu a já se vzbudila až za měsíc a zdravá. Mám hrozně pocuchaný nervy. Řvu na ostatní, nadávám a nedokážu plakat i když bych potřebovala. Cítím, že za mými zády mám jen samé překážky a nepřátelé, kteří se mi smějou. Už nevím co je pravda a co ne. Nedokážu to odlišit...

Přitom s jídlem tady problém není. Jasně, nafukuje se mi břicho a nespím. Ale necítím, že by mi kručelo v břiše anebo bych měla hlad a odpírala si anebo chutě a odpírala si... naopak se do jídla spíše nutím, protože nechci hubnout drasticky. Vpodstatě bych nepotřebovala jíst, láduju to do sebe z povinnosti a proto, že vím, že tohle je správná cesta.

Ale zatím mě jenom ničí.

A babka víte co mi dělá babka? Je to šílenec a magor nakoupila si výživové doplňky a snaží se mi to vmíchávat do jídla atd, vidíte jak mi ještě dělá naschvál? Člověk se snaží zlepšit a babka na tebe místo toho aby tě pochválila, že si koupíš cukety, řve. A to vám můžu říct že od posledního týdne od vážení jsem se takřka postavově nezměnila. Vždyt si každý den čtete mé jídelníčky a vidíte, že jdu na to hezky. Chci být jenom fit.

Nemám sílu se furt s někým hádat a válčit, nemám sílu na to, že se mnou jednají s děckem a nemám sílu na to, že se proti mě staví vlastní tělo, kterému chci pomoct.

Bylo mu snad líp s těmi bagetami, colami, hamburgrami, takřka celý den bez pití a sportu?

Sakra.
Sakra.
SAKRA!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mari Barbara Mari Barbara | Web | 8. listopadu 2013 v 19:20 | Reagovat

Ahoj Luci, Tvůj zdravotní stav mě opravdu mrzí. Doufám, že se dáš brzy dopořádku. Evidentně je někde chyba a upřímně z toho co píšeš, jde hlavně o psychiku...není se čemu divit. Hlavně si musíš s rodiči a babčou promluvit. O co se snažíš a jakým způsobem se o to snažíš, aby věděli že nemusí mít strach...spíš než babičku by si měla přesvědčit rodiče. Musíš jim dát čas...vidí změnu a pokud ti teď zkolaboval organismus, nemůžeš jim vyčítat, že mají starost a jednají přehnaně. Každopádně pokud spíš jen 4 hodiny denně, oprvadu je někde problém a musíš ho nejprve vyřešit. Spánek je jedna z nejdůležitějších věcí a pokud není kvalitní, tělo nemá dostatek času na odpočinek a dřív nebo později muselo nutně dojít k tomu, že mu jednoduše došli baterky :/

2 Dee* Dee* | Web | 8. listopadu 2013 v 19:51 | Reagovat

Ahojky, moc tě prosím o hlásek do soutěže. Už je to něco jako semifinále.  Příští kolo už bude o vítěze a já bych se tam ráda dostala. Hodně to pro mě znamená :D Děkuji moc a když budeš něco potřebovat stačí napsat. Jsem tam jako 16.Dee*.

http://nnina-dobrev.blog.cz/1311/sutaz-o-damonov-prsten-2-kolo

3 Slečna A. Slečna A. | Web | 8. listopadu 2013 v 20:08 | Reagovat

Ze všeho nejvíc to chce vyřešit si to doma. Nevím teda, co ti mamka řekla, ale stresem a nervama svému tělu rozhodně nepomůžeš.

Že nemůžeš spát, nemusí to být tím jídelníčkem, jen se to mohlo spolu sejít. Nevidím důvod, proč nezkusit prášky na spaní. Zajdi za obvoďákem, řekni že nemůžeš spát a nech si třeba udělat nějakej krevní rozbor nebo něco. Nemyslím si totiž, že chyba je v jídle. Ze všeho nejvíce si teda myslím, že to je jen a jen v tvé hlavě, ovšem co nevím, je proč. Zrekapituluj si co se ve tvém životě děje a co je špatně a co tedy musíš změnit. Navíc je to takový koloběh. Nedostatek spánku vede k nervozitě, tak ke stresu a stres opět k nedostatku spánku.

Držím palce, ať se tohle zlepší!

A babičce hlavně ukaž, jak ti chutná ikdyž zdravě.

4 thinjill thinjill | E-mail | Web | 8. listopadu 2013 v 21:04 | Reagovat

Kámo...:( Hej né že bys zle jedla nebo tak, ale tělo se brání, protože je plné stresu, stres je největší svině organismu a dělá mu zevnitř nejvíc maras a pokud nejsi ani schopna se vyplakat, tak se v Tobě ještě více drží a pak se to projevuje nemocmi, jedna za druhou, ty se musíš co nejdříve dát do pohody, kdyby to tak šlo a mohla jsi se usmířit doma s lidmi, to by Ti pomohlo nejvíce, ale znám tu situaci a u Tebe a je mi jasné, že nejde tak lehce, jak se to řekne, hrozně Ti chci pomoci, šíleně mě to bolí, jak toto čtu, mám Tě fakt ráda a záleží mi na Tobě a když vím, jak ted trpíš, je mi na prd taky, dostaneš se z toho, nezapomen, máš ještě mě! Já jsem tu pro Tebe, kdykoliv budeš jen potřebovat a jakože ted potřebuješ, ozvi se mi a hlavně, drž se, mysli na hezké věci a házej to tělo i duši do klidu, za to se Ti odvděčí nejvíce, je to těžké v takových podmínkách, ale co je v hlavě, je i v ruce, někdy pomůže, když třeba ty začneš být milá na ostatní a oni to uvidí a nedá jim, začnou být také, někdy mi to pomohlo, když jsem měla hádky jak čert s mamkou, začala jsem se usmívat a ona pookřála...?

Nevím hej, ale at je to jak chce, musí být líp a nevzdávej se, já Tě nikdy neopustím, jen co se uzdravíš, sejdeme se a je Tě OBEJMU a nepustím...! Potřebuješ něhu a vědět, že na Tobě někomu záleží a já ji pro Tebe v srdíčku mám, byť do Tebe ve škole rýpu atd, ale snažím se Tě rozesmát, abys byla aspon chvíli veselá.. Vždyt ty jsi hrozně šikovná a inteligentní holka, co to má v hlavě srovnané, Tebe by byla škoda, kdyby ses nechala udusat vlastní rodinou...! Nedovol to...!

Mám Tě ráda.

5 El.Michelle El.Michelle | Web | 10. listopadu 2013 v 10:13 | Reagovat

Luci, to je mi moc líto. Já vůbec nevím, co na to říct. Je nefér, že když tě teď vše bolí, tak ještě do toho tě mamka s babičkou nepodporují a akorát tě přivádí do většího stresu. Buď silná! Drž se! A nemyslím si, že to spaní souvisí nějak s tvým novým stravováním. Tělo by ti mělo poděkovat a ne trápit. Zkus jít za doktorem, třeba ti nějak pomůže a dá ti nějaké prášky na spaní. Hlavně buď silná a bojuj! Strašně moc ti přeji, aby ti bylo co nejdříve co nejlépe! Držím ti palce.

6 Andy Andy | Web | 10. listopadu 2013 v 13:49 | Reagovat

To mě mrzí. Já teď taky začla se sportem a problém je v tom, že jsem šíleně unavená, ale v noci nemůžu spát..Vůbec nevím, cos  tím.

7 Luca Luca | Web | 10. listopadu 2013 v 16:16 | Reagovat

Všem Vám moc děkuju za podporu, už je mi snad lépe (díky práškům na bolest a antibiotikům :D) Musela jsem se z toho vypsat, byla to jako bolest i uvnitř ne jen v těle... doufám, že vás třeba občas takový článek neodradí. Nejsem člověk co si umí stěžovat nahlas a potřebuju to nějak ventilovat. Možná se i z té bolesti vypsat. Díky jste úžasní, samozřejmě budu ve zdravém životním stylu pokračovat jen musím najít přesně ten rytmus pro mě... možná to bude v tom jíst více bílkovin, možná více relaxovat. Po dlouhé době jsem konečně spala cca těch sedm hodin a to mi pomohlo. Jen se dám dokupy a půjde to perfektně.. musí. Docela se bojím, co teď ta nemoc udělá s váhou a myslím tím, oba extrémy doufám že nezhubnu extrémně a pak to zas přiberu nebo nenaberu rovnou. Snažím se jíst tak nějak normálně no..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama